fb-like.png

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Members Login


Přihlášení

Kalendář akcí

Dnes < 2022 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            
 

Programy EKK 2013 - 2014

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností

Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do  zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1.

 


Díky laskavosti vedení Akademie věd je další činnost EKK zabezpečena
Vstup na podvečery je volný (do vyčerpání kapacity sálu!)

Zájemci o elektronické (přednostně) resp. písemné pozvánky na další akce EKK nechť
kontaktují RNDr. Petra Zamarovského, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz


 

 

 185. podvečer ve čtvrtek 7. února 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Teorie her a život
Přednáší: doc. Radim Valenčík, CSc.
 

O uplatnění teorie her v běžném životě, resp. o možnosti osvojit si teorii her jako bojové umění.
K tomu viz seriál na www.radimvalencik.pise.cz
Jedna z otázek - kde jsou hranice mezi tím, co řeší etika a psychologie na jedné straně, na straně druhé tím, co dokáže matematika (prostřednictvím aparátu teorie her).

Přednášející doc. Radim Valenčík, CSc. Vystudoval klasickou matematiku na Oděsské státní univerzitě (pro zasvěcené - u Ujemova), učil filozofii na VŠE (u Tenzera), aspiranturu dělal na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV (u Zeleného). Krátce působil ve Federálním shromáždění (u Mečla). Je otcem zakladatelem a inventářem VŠFS, kde učí teoretickou ekonomii a teorii her. V současné době působí i jako proděkan Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní.

 

 


 

  186. podvečer ve čtvrtek 7. března 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Čeští filosofové 19. století

Úvodní přednáška PhDr. Marek Matějka, Ph.D.

 

Přednáška se věnuje vybraným významným osobnostem českých dějin myšlení, které jednak ovlivnily tuzemské i evropské kulturní a intelektuální prostředí. Některé osobnosti dosáhly světového věhlasu a zapsaly se do dějin Atlanto-americké civilizace. Autor přednášky se pokusí nastínit pohled vybraných českých osobností na svět a naopak, tj. pohled světa na konkrétní (pro české prostředí a dějiny) významné osobnosti. Tato kritická reflexe je prosta jakýchkoli národoveckých či naopak český význam bagatelizujících tendencí. Hlavní zájem autora směřuje k významným osobnostem 19. století na poli české filosofie a z ní posléze odštěpených samostatných vědních oborů. Mezi v přednášce zmiňované osobnosti patří například: Vojtěch Raňkův z Ježova, Jan Hus, Augustin Smetana, G. A. Lindner, Josef Durdík a další. Přednáška je určena pro příznivce filosofie, historie, ale i obecné vzdělanosti. (Mimo tento výčet klíčových osobností českých dějin myšlení stojí Bernard Bolzano, Jan Evangelista Purkyně a Tomáš G. Masaryk, jimž byly nebo budou věnovány speciální přednášky.)

 

PhDr. Marek Matějka působí na katedře marketingové komunikace Fakulty sociálních studií Vysoké školy finanční a správní v Praze. Vyučuje předměty společenskovědního a ekonomického charakteru, rovněž se věnuje přednáškové činnosti pro širokou veřejnost v oblasti popularizace filosofie a historie. Vystudoval filosofii, mezinárodní management a ekonomii. Je dlouholetým aktivním členem společenskovědní sekce Českého klubu skeptiků Sisyfos. K autorovým hobby patří studium obecné historie a zájem o pragensia, krajinářské fotografování a výtvarné umění, zejména moderní architektura a česká krajinomalba 19. století. (www.matejkam.com).



 

 

187. podvečer ve čtvrtek 4. dubna 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Mýtus nekonečna

Úvodní slovo: RNDr. Peter Zamarovský, CSc.

(změna programu, za původní Humanismus Přemysla Pittera)

 
Pojem nekonečna zná lidstvo od starověku. Přesto žádný smrtelník nekonečno neviděl, nenapočítal, nezměřil. A když se je pokusil uchopit svým rozumem, dospěl k řadě paradoxů i principiálních nesrovnalostí. Existuje vůbec nekonečno? Není to jen mýtus, matematické náboženství? Pouhá metafora něčeho ohromného a neuchopitelného? A pokud existuje, jak jej můžeme pojmout? Vymezit to, co meze nemá?

 


 

 

188. podvečer ve čtvrtek 2. května 2013 od 17:00 hodin

mimořádně v budově elektrotechnické fakulty v Dejvicích, Praha 6
na téma:

 

Od kompasu k navigaci aneb co nevíte o Galileu

Úvodní přednáška Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D.

 

Lidstvo od pradávna využívalo různé formy navigace. Mořeplavci se orientovali podle hvězd, indiáni podle lišejníků a stromů v lese a dnešní lidé podle mapy. Orientace v prostoru nás provází prakticky na každém kroku. Ať už plánujeme rozvoz zboží k zákazníkům nebo se vydáváme na návštěvu k babičce. Vždy musíme vědět, kam přesně směřujeme a jak se tam dostaneme. S nástupem moderních technologií došlo k nahrazení papírových map digitálními navigačními zařízeními a bez “GPSky” si někteří lidé neumějí cestování představit. Možná ale nevíte, že navigační systémy mají daleko širší uplatnění - například výběr elektronického mýta na dálnicích, automatický systém tísňového volání eCall nebo sledování vozidel městské hromadné dopravy a předpověď doby příjezdu na zastávku.

 

Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D., vystudoval automatizaci na Fakultě dopravní ČVUT v Praze, kde rovněž získal i doktorát z informatiky. Na Fakultě dopravní působí jako pedagog a vědecký pracovník. Dlouhodobě se věnuje projektům dopravní telematiky a konvergenci navigačních a telekomunikačních technologií. Během své kariéry pracoval pro zahraniční společnosti Accenture a Microsoft.

 

 


 

189. podvečer ve čtvrtek 3. října 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Máme se bát islámu?

Úvodní přednáška Doc. ThDr. Ivan Odilo Štampach

 

 

Úvodní přednáška zasadí do souvislostí základní informace o islámu, pojedná nepředpojatou religionistickou metodou jeho vznik, pramennou literaturu, obsah víry, praktické zásady ("pět pilířů", islámské právo šari'a), připomene islámskou kulturu a její vliv na formování "tradičních evropských hodnot". Zaměří se rovněž na vztah islámu k jiným náboženstvím a světovým názorům. Doplní informace o přítomnosti islámu v současné západní společnosti, včetně islámu v ČR a pojedná otázku fundamentalistických proudů v islámu ve srovnání s fundamentalismem v jiných náboženstvích.
 

Doc. ThDr. Odilo Ivan Štampach je český religionista, teolog, filosof a vysokoškolský pedagog. Spoluzaložil a v létech 2000 - 2010 vedl religionistické pracoviště na Univerzitě Pardubice. Roku 1983 byl tajně vysvěcen na římskokatolického kněze, roku 1999 se stal duchovním starokatolické církve. V současné době není pracovníkem žádné církve. Jako badatel se věnoval mimo jiné novým náboženským hnutím, ekumenismu a mezináboženskému dialogu, spiritualitě a metodologii religionistiky.
Ivan Štampach se narodil v Praze; žil v letech 1946 až 1948 v Plzni, poté na Slovensku, kde 1963 až 1967 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě se sídlem v Trnavě, 1968 až 1970 dálkově filosofii a pedagogiku na FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Roku 1970 byl ze studia vyloučen „za přípravu na opuštění republiky a přípravu na podvracení republiky“ a vězněn v Bratislavě a Ilavě do roku 1974, pak se vrátil do Prahy.

 

 


 

190. podvečer ve čtvrtek 7. listopadu 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Hormesis - nový pohled na stárnutí, rakovinu a chemii

Úvodní přednáška Ing. Jaroslav Zelenka, PhD. Fyziologický ústav AV ČR

 

 

Sauna, trocha alkoholu nebo radioaktivní lázně. To vše souvisí s novým konceptem léčby civilizačních chorob zvaným hormeze. Princip hormeze předpokládá, že nízké dávky toxických látek či záření nejenže organismus nepoškozují, ale dokonce zlepšují jeho fyziologické funkce. Při nízké úrovni stresu dochází ke spuštění opravných mechanismů, ale samotné poškození stresem je jen malé. Organismus pak z celé situace vychází v lepším stavu, než byl původně. Je známo, že chronická zátěž oslabuje imunitu, ale až v poslední době začíná být jasné, že i druhý extrém, chronický komfort našeho civilizovaného života, může způsobovat problémy. Krátké přehřátí způsobuje mírnou denaturaci proteinů a tepelný šok. Kromě toho z čerstvých minerálních vod do těla proniká radioaktivní radon a toxický sirovodík. To všechno dohromady spouští stresovou odpověď a vede k hormezi. Podobně funguje i mírná konzumace alkoholu. A hlavně je na tomto principu založen účinek celé řady léčivých rostlin, respektive jejich extraktů, jejichž účinné složky poškozují biologické molekuly a vyvolávají stresovou odpověď. Kromě časem osvědčených postupů přicházejí i nové metody hormeze. Velkým hitem je léčba červeným (povrchová) a infračerveným (hloubková) světlem, která výrazně urychluje hojení ran, potlačuje zánět a tlumí bolest. Princip působení je založen na přechodném poškození cytochromů světlem a následném spuštění stresové odpovědi.

Ing. Jaroslav Zelenka, PhD. (*1980), (Fyziologický ústav AV ČR) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze, pokračoval v postgraduálním studiu na 1. LF UK u prof. Vítka, kde zkoumal pozitivní účinky bilirubinu a oxidu uhelnatého na lidské zdraví, nyní vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde se zabývá funkcí a dysfunkcí mitochondriální DNA především u nádorů a diabetu.

 

 


 

191. podvečer ve čtvrtek 5. prosince 2013 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Symbióza
aneb trochu jiný pohled na evoluci

Úvodní slovo: Mgr. Josef Lhotský

 

 

Symbióza je již od druhé poloviny devatenáctého století fenoménem dobře známým, přesto však zpravidla marginalizovaným - nejprve ji do kouta odstrkoval pozitivismus neodarwinismu a později zase složitá situace související se specializací dílčích biologických disciplín. Ukážeme si, jak koncept symbiotických interakcí vůbec vznikl, jak se později vyvíjel a proč bychom se o něj měli zajímat v souvislosti s evolucí.

Mgr. Josef Lhotský (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v rámci téhož oboru pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se fenoménem symbiózy v souvislosti s evolucí, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Učí kurz Symbiotické interakce na PřF UK, Uvedení do biologie na FSS MU, a spolupodílí se na přednášce Evoluce života a jazyka na FF UP. Je občasným přispěvatelem do časopisu Vesmír.

 

 


 

192. podvečer ve čtvrtek 2. ledna 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Platón, platónismus a matematika

Úvodní slovo: Peter Zamarovský

 

 

Britský matematik N. Whitehead svého času prohlásil, že veškerá evropská filosofie jsou než poznámky k Platónovi. Tvrzení trochu přehnané, nicméně většina filosofů se shodne na tom, že Platón představuje mezník západní filosofie. Jeho filosofie je sice absurdní, nicméně disponuje „mohutnou silou filosofickou“, abych parafrázoval Jana Patočku. Ve svém příspěvku se vrátím k tomuto kontroverznímu leč nepřehlédnutelnému filosofovi, jehož reliéfní portrét zdobí i Kremelskou zeď v Moskvě. Pokusím se analyzovat jeho stopy v moderní době, zejména pak ve vědě, zejména v matematice.

 

 


 

193. podvečer ve čtvrtek 6. února 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

O halucinogenech: nad otázkou farmakologie vědomí

Úvodní slovo: Prof. Jiří Horáček, PhD.

 

 

Halucinogeny představují skupinu psychotropních látek, které navozují charakteristické kognitivních, percepční a emoční příznaky. Mezi halucinogeny zařazujeme jednoduché halucinogenně působící indolaminy (např. psilocybin a DMT), ergolinové deriváty s indolovým jádrem (LSD) a některé substituované fenylethylaminy (meskalin). Halucinogenům blízké jsou pak rovněž antagonisté glutamatergních NMDA receptorů. Neurobiologický efekt halucinogenů je spojený s agonismem serotoninových receptorů, se změnou funkce pyramidových glutamatergních neuronů a je dále potencován přímým nebo nepřímým dopaminergním působením a stimulací noradrenergní. Výsledkem tohoto působení jsou kvantitativní a/nebo kvalitativní změny funkce talamu a porucha reprezentace reality na úrovni neokortexu. Klinický efekt halucinogenního působení tedy závisí na převažující dysfunkci kortikální (percepční fenomény, synestézie apod.) nebo talamické (dezintegrace). Studium mechanismu působení halucinogenů poskytuje nástroj výzkumu neurobiologie fyziologických mechanismů zpracování informací nervovým systémem a kvalitativní složky vědomí. Současně přispívá k porozumění patofyziologie duševních poruch.


Prof. Jiří Horáček, PhD. (3. lékařská fakulta University Karlovy, Praha, Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 ) se zaměřuje na funkční zobrazení mozku pomocí magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie (PET). Dále se zabývá neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek. Pracuje v Psychiatrickém centru Praha, na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a podílí se na budování nového výzkumného pracoviště pro oblast aplikovaných neurověd (Národní ústav duševního zdraví, NUDZ). V letech 2007-2008 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Autor nebo spoluautor několika monografií a více nežli 200 článků v odborných periodicích. Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka byly věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, mechanismu účinku psychedelik a souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu.

 

 


 

194. podvečer ve čtvrtek 6. března 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Rasová hygiena – špína dějin

Úvodní slovo: PhDr. Marek Matějka

 

 

Přednáška se věnuje historickému pohledu na vznik a vývoj pojmu rasová hygiena, který je neblaze spjat s obdobím hitlerovské Třetí říše. Vedle základního historického přístupu se autor zaměřuje i na filosofické vysvětlení či objasnění dané problematiky a za použití poznatků z evoluční biologie a kulturní a sociální antropologie rozebírá zejména působení lékařů v rámci praktikování zásad rasové hygieny. Problematika rasové hygieny je popisována i na některých „ideových pilířích“ eugeniky a sociálního darwinismu devatenáctého a počátku dvacátého století. Autor přednášky se neomezuje pouze na deskriptivně etický přístup k dané tématice, ale zaujímá i jasný normativní postoj. Vrcholem přednášené látky je přiblížení aktivního působení lékařství v době nacismu ve vztahu k rasové hygieně. K základním spisům, jimiž se nechal přednášející volně inspirovat, jsou Základy devatenáctého století (1899) Houstona Stewarta Chamberlaina a Rasová hygiena (Racial Hygiene: Medicine Under the Nazis, Harvard University Press 1988, ISBN 0-674-74578-7) Roberta N. Proctora. Přednáška je věnována všem obětem rasové nesnášenlivosti, nejen těm minulým, ale i budoucím.

PhDr. Marek Matějka
působí na katedře marketingové komunikace Fakulty sociálních studií Vysoké školy finanční a správní v Praze. Vyučuje předměty společenskovědního a ekonomického charakteru, rovněž se věnuje přednáškové činnosti pro širokou veřejnost. Vystudoval filosofii, mezinárodní management a ekonomii. Je dlouholetým aktivním členem společenskovědní sekce Českého klubu skeptiků Sisyfos. K autorovým hobby patří studium obecné historie a zájem o pragensia, krajinářské fotografování a výtvarné umění, zejména moderní architektura a česká krajinomalba 19. století. (www.matejkam.com).

 


 

 

 

195. podvečer ve čtvrtek 3. dubna 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Kruh nezávislé inteligence před 25 lety
a česká inteligence dnes

Úvodní slovo: Prof. Libor Pátý

 

 

Kruh nezávislé inteligence vznikl začátkem roku 1989 na Fyzikálním ústavě ČSAV. Podnětem byla potřeba vyjádřit své námitky k direktivnímu řízení vědy ze strany Akademie. V dubnu a v květnu téhož roku vznikla myšlenka zřídit společenství intelektuálů nejen z okruhu vědy, ale i kultury, historie a filosofie. Výbor KNI, jehož byl Dr. Pátý předsedou, se scházel střídavě v bytech jednotlivých členů. Postupně se ke Kruhu připojovaly zajímavé osobnosti jako například Václav Benda, Miroslav Katětov, Miloš Zeman a další.

Prof. Libor Pátý (1929) je mezi námi jako bývalý předseda EKK notoricky známá osoba. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity, kde se zabýval především vakuovou fyzikou a technikou. V roce 1983 byl jmenován docentem a po sametové revoluci profesorem. Dne 17. listopadu 1989 vystoupil s projevem na Albertově, v dalších dnech spoluzakládal Občanské fórum. V první postkomunistické vládě se stal náměstkem ministra školství Petra Vopěnky a především jeho zásluhou byl ještě před volbami do Federálního shromáždění přijat nový zákon o vysokých školách. Od roku 1993 se soustředí na pořádání seminářů pro učitele, na podporu Evropského kulturního klubu, spolupracuje s ČRo 6.

 


 

 

 

196. podvečer ve čtvrtek 15. května 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Aghet - arménská genocida

Úvodní slovo: PhDr. Petra Košťálová, Ph.D.

 

 

Aghet - masakry arménského obyvatelstva v Osmanské říši za 1. světové války. Osud arménského obyvatelstva v Osmanské říši nepřestává být tématem aktuálním, ač si v příštím roce budeme připomínat již 100 let od počátku deportací a masakrů této křesťanské minority. V letech 1915-1916 zahynuly více než dvě třetiny všech Arménů, žijících tehdy na území Osmanské říše. Pro Armény se dnes jedná o bezprecedentní genocidu, v tureckých očích jde o pouhé válečné opatření a odsun neloajálního národa podezřelého z kolaborace s nepřítelem. Téma arménských masakrů či tzv. první genocidy 20. století se postupně stává stále více politickou záležitostí.

PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. je etnoložka a armenistka (Filosofická fak. UK, Université
Paul Valéry). Zabývá se tématy jako je kolektivní paměť a stereotypní
obrazy, regionálně se zaměřuje na dějiny a literaturu Arménie. V současné
době působí jako pedagog na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity (VŠZ). Autorka knih: Stereotypní obrazy a etnické mýty, Kulturní identita Arménie, Arménské kroniky od jezera Van – XVI.–XVIII. století.

 

 


 

 

 

197. podvečer ve čtvrtek 2. října 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

„Ruské nebezpečí“

 

Pozvání přijali:
Alexej Kelin, historik, syn ruského bělogvardějce, který do Československa přišel před druhou světovou válkou
Martin Bursík, známý český politik, ekolog, nyní předseda strany LES
Jefim Fištejn, publicista, esejista, scenárista, překladatel židovsko-ukrajinského původu, znám pro své působení v Rádiu Svobodná Evropa

 

 

 

Představuje Rusko pro Evropu skutečně nebezpečí? Jaká je prognóza vývoje? Obnoví se „Sovětský svaz“? Reagují na to politici přiměřeně? Můžeme demokratickému vývoji v Rusku nějak pomoci? Jak reagovat na dezinformační kampaň? Kdo u nás spolupracuje na šíření dezinformací a proč? Fungují stále KGB struktury v bývalých socialistických zemích? Podobné a další otázky zaměstnávají každého z nás. Co na to naši hosté?

http://www.reflex.cz/clanek/komentare/55472/jefim-fistejn-drsna-pravda-o-putinovi.html

 

 

 


 

 

 

198. podvečer ve čtvrtek 6. listopadu 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Lamarckův smích ze záhrobí, aneb epigenetika v ekologii a evoluci rostlin

 

Úvodní přednáška:
RNDr. Vít Latzel PhD., Botanický ústav AV ČR
 
Evoluce je náhodný proces, kdy jen ten nejlepší v daných podmínkách a dané chvíli přežívá a dostává možnost přenést své vlastnosti do další generace. Asi takto by se dala velmi zjednodušeně shrnout základní myšlenka darwinistického pojetí evoluce.
 
Je však tomu skutečně tak? Je evoluce pouze nekoordinovaný sled pokusů a omylů? Co když měl Lamarck pravdu a některé získané vlastnosti se mohou dědit, tudíž evoluce může být alespoň z části řízený proces? Ve svém příspěvku bych rád posluchačům poodkryl některé zajímavé ekologické a evoluční důsledky dědičné epigenetické variability u rostlin.

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se od roku 2004 zabývá adaptacemi rostlin na stres, především pak na silné mechanické narušení. Tento výzkum ho přivedl k poznání, že úspěšná odpověď rostlin na nesnáze není řízena pouze jejich genetickou výbavou a současným prostředím, nýbrž že je také ovlivněna zkušenostmi z předchozích generací. Toto zjištění ho nasměrovalo na výzkum ekologických a evolučních důsledků mezigenerační plasticity a na mechanismy, které ji umožňují. V současné době je fascinován úlohou epigenetické variability v paměti klonálních rostlin.

 

 

 


 

 

199. podvečer ve čtvrtek 4. prosince 2014 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

 

 Perspektivy vzdělávání nadaných v mezinárodním srovnání

Úvodní slovo: PhDr. Eva Vondráková, Společnosti pro talent a nadání (STaN)
Host: ing. Jeanne Bočková a studenti, účastníci kurzů CTY

 

 

 

Péče o nadané patří k prioritám ve strategiích vzdělávání stoupajícího počtu zemí. O vzdělávání nadaných se ve světě zajímají ti politici, kteří chtějí vybudovat prosperující společnost. Rodiče na základě zkušeností iniciovali změny v legislativě a vzdělávání nadaných ve svých zemích (například Holandsko, Německo, Velká Británie). Angažují se i vědci, znepokojeni nedostatkem uchazečů o studium svých oborů, neboť o to méně mezi nimi bude i mimořádných talentů, schopných posunout hranice poznání. O pomoc žádají učitelé, kteří chtějí co nejlépe rozvíjet všechny své žáky – tedy i nadané. Nadaní studenti hledají vzdělávání, které by pro ně bylo opravdu přínosné. U nás se vzděláváním a výchovou nadaných zabývá od r. 1988/89 Společnost po talent a nadání (STaN), kterou založila PhDr. Hana Drábková, jako „Československou pobočku ECHA“. STaN pomáhá nadaným dětem, jejich rodičům i učitelům, usiluje o zlepšení péče o nadané v rámci vzdělávacího systému ČR, od předškolního věku po VŠ.

 

Současným prezidentem ECHA je prof. Péter Csermely, maďarský biochemik, molekulární biolog a genetický inženýr. Za své zásluhy obdržel Evropskou Descartesovu cenu. Byla mu udělena v prosinci 2004 na Akademii věd ČR v Praze. V současné době se angažuje ve vytváření efektivního systému péče o nadané v rámci EU.
Členství STaN v mezinárodních organizacích a spolupráce:

ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj);
WCGCT (Světová rada pro nadané a talentované děti);
SMND (Škola pre mimoriadne nadané deti a gymnázium Bratislava);
ICIE (Mezinárodní centrum inovací ve vzdělávání);
EUTC (Evropské Centrum talentu Budapešť);
MATEHETSZ (Asociace maďarských organizací na podporu talentu);
NYEX (Síť excelentní mládeže – mladých vědců do 21 let);
CTY CE (Centrum pro talentovanou mládež Střední Evropa).

 

 

PhDr. Eva Vondráková je psycholožka, spoluzakladatelka a předsedkyně Společnosti pro talent a nadání (STaN) a národní korespondent ECHA pro ČR. Během dlouholeté praxe poradenské a školní psycholožky ji zaujaly neřešené problémy, provázející výchovu a vzdělávání nadaných. Od r. 1993 organizuje setkání Klubu rodičů (a učitelů) STaN. Je autorkou a spoluautorkou koncepčních materiálů ke vzdělávání nadaných (Centrum pro rozvoj nadání, projekt Mensa G, kapitola o nadaných v Bílé knize, Koncepce vzdělávání nadaných žáků pro MŠMT a pod). Od r. 1990 se aktivně zúčastnila více než 30 významných zahraničních konferencí o vzdělávání nadaných. V srpnu 2011 předsedala spolu s prof. T.Subhi Yaminem 19. bienální konferenci Světové rady pro nadané a talentované děti, která se konala ve spolupráci WCGTC a STaN v Praze. Byla členkou přípravného výboru 14. ECHA konference 2014 v Lublani, je členkou ČMPS (Českomoravské psychologické společnosti), ASPP (Asociace soukromých poradenských pracovníků), autorkou řady odborných i popularizačních článků a kapitol v odborných publikacích, včetně NATO Science. Spolupracuje s významnými zahraničními odborníky. www.talent-nadani.cz, www.centrumfilip.cz