fb-like.png

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Members Login


Přihlášení

Kalendář akcí

Dnes < 2022 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            
 

Programy EKK 2015 - 2016

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností

Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do  zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1.

 


Díky laskavosti vedení Akademie věd je další činnost EKK zabezpečena
Vstup na podvečery je volný (do vyčerpání kapacity sálu!)

Zájemci o elektronické (přednostně) resp. písemné pozvánky na další akce EKK nechť
kontaktují RNDr. Petra Zamarovského, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz


 

 

200. podvečer ve čtvrtek 8. ledna 2015 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Spravedlivý mezi národy aneb humanismus v praxi Přemysla Pittera
Úvodní slovo: Mgr. Radka Majerová
 

Znáte muže, kterému je v Jeruzalémě postaven pomník s nápisem „Spravedlivý mezi národy“?
Leckdo se zaštiťuje ušlechtilými ideami humanismu, leč málokdo je dovede v opravdové činy. Přemysl Pitter mezi takové patřil. Po první válce organizoval péči o chudé děti z pražského Žižkova, během druhé světové války se přes přísné zákazy staral o děti židovské. A navzdory protestům československé vlády se po skončení války věnoval navíc i zuboženým dětem německým. „Nepřátelským“ dětem našich nepřátel. A konečně po vynuceném odchodu z republiky pomáhal i uprchlíkům v emigrantském táboře Valka u Norimberku.
Jaký odkaz nám zanechal tento muž? Jaký dopad zanechalo Pittrovo úsilí na postoje jemu svěřených dětí, dnes už zralých lidí?


Mgr. Radka Majerová pracovala v pražském Azylovém domě Přemysla Pittera pro děti. Nyní působí v Jedličkově ústavu a školách. Je doktorandkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filosofické fakulty UK v Praze. Její profesí je klinická lingvistika, obor, který sama v České republice založila. Pořádá četné přednášky na vysokých školách. Profesně se specializuje se na výzkum funkce jazyka v lidském mozku a na výzkum a terapii neurolingvistických obtíží. Její odborná praxe bezprostředně souvisí se studiem funkce mysli, s psychologií, sociální etikou a humánními filosofiemi.

 

 

 


 

 

výroční 201. podvečer ve čtvrtek 5. února 2015 od 17:00 hodin
v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 


Humanismus v teorii Tzvetana Todorova
Mgr. Radka Majerová

 


Přednáška volně navazuje na přednášku z minulého měsíce „Humanismus v praxi Přemysla Pittra“. Bulhar Tzvetan Todorov je současný lingvista, filozof, humanista a sociolog, žijící dlouhodobě ve Francii. Prokázal nevšední psychologické nadání dílem „V mezní situaci“, v němž se pokusil odpovědět na otázky po mechanismech humánního versus nehumánního chování vězňů v koncentračníh táborech k sobě navzájem, respektive poukázal na výhodnost spolupracující humanity-lidskosti v mezních situacích. Todorovova filozofie se velmi blíží přístupu Pittrově. Jsme ji však v dnešní době schopni aplikovat? Jsme toho schopni tak, jako kdysi Pitter, nebo je Todorovova filozofie odsouzena pouze do rovin teorie? S jakousi historickou nostalgií při přednáškách o Přemyslu Pittrovi souhlasně přikyvujeme, když se z celého jeho rozsáhlého díla dozvídáme například málo známý detail o tom, že již v roce 1934 v Československu zcela ojediněle poskytl azyl 16 německým dětem z rodin uprchlíků z Německa před právě nastupujícím tamním hitlerovským režimem. Málokdo je však v současné době schopen stejné reakce na aktuální otázku po poskytnutí azylu v České republice v podstatě stejnému počtu dětí ze syrských rodin, prchajících před vražedným režimem tzv. Islámského státu! Proč je tomu tak? V knize „Strach z barbarů“ se Tzvetan Todorov zabývá právě otázkami respektu a podpory kulturních rozmanitostí a identit. Nutně přechází též k aktuálním otázkám kulturní prostupnosti skupin obyvatelstva, potřeby respektovat právo na nenásilně prosazované identity, včetně potřeby respektu k právu nenásilného vyznání islámu, a také k otázce přístupu a řešení odsouzeníhodného islámského radikalismu. Todorovova filozofie je o to významnější, že Todorov, původem Bulhar a francouzský občan, žije a tvoří ve Francii, v zemi s komplikovanější mezinárodní pluralitou obyvatelstva, než jak je tomu například u nás.


Mgr. Radka Majerová pracovala v pražském Azylovém domě Přemysla Pittera pro děti. Nyní působí v Jedličkově ústavu a školách. Profesně se specializuje se na výzkum funkce jazyka v lidském mozku a na výzkum a terapii neurolingvistických obtíží. Její odborná praxe bezprostředně souvisí se studiem funkce mysli, s psychologií, sociální etikou a humánními filosofiemi.

 

 

 


 

 

 

202. podvečer ve čtvrtek 5. března 2015 od 17:00 hodin
v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

 

na téma:

Fyzika a smrt filosofie

 

 

Úvodní slovo: RNDr. Peter Zamarovský

 

 

„Jak se vesmír chová? Jaká je povaha skutečnosti? Odkud to všechno pochází? Potřeboval vesmír nějakého stvořitele? Většina z nás netráví většinu svého času hloubáním nad takovými otázkami, ale téměř všichni nad nimi hloubáme alespoň někdy. Tradičně jsou to otázky pro filosofii, ale filosofie je mrtvá. Filosofie neudržela krok s moderním vývojem vědy, zvláště fyziky. Nositeli naší pochodně objevování v našem pátrání po poznání se stali vědci.“
Stephen Hawking, Leonard Mlodinow

 

Tedy „filosofie je mrtvá“, píše věhlasný fyzik Stephen Hawking spolu s Leonardem Mlodinowem ve své populární knize Velkolepý plán (The Grand Design). Jestli Vám to něco připomíná, nebude to asi náhoda. Více jak před stoletím napsal ve svém Zarathustrovi Friedrich Nietzsche, že mrtev je Bůh. A zabili jsme ho prý my.


Avšak nezabili jsme ho, hraje stále významnou roli v myšlení miliard lidí. Je však mrtvá filosofie? Zabila ji moderní věda, zabila ji fyzika? Hraje filosofie ještě nějakou roli ve fyzice a matematice? Jakou?
Přednáška se bude zamýšlet nad těmito a podobnými názory.

 

 




 

203. podvečer ve čtvrtek 2. dubna 2015 od 17:00 hodin
v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

Alan Turing a prolomení kódu Enigmy
aneb jak Hitler zaspal


Úvodní slovo: Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D

 

Rozluštění kódu německého šifrovacího stroje Enigma mělo podstatný vliv na ukončení 2. světové války. Podle některých by se válka bez přispění britských kryptografů prodloužila nejméně o dva roky. Hlavní podíl na prolomení kódu měl geniální matematik Alan Turing (1912–1954). Navázal přitom na myšlenky polských matematiků, především Mariana
Rejewskiho. Alan Turing pracoval po krátkém pobytu v Princetonu v kryptografickém oddělení v Bletchley parku. V závěru života působil na Univerzitě v Manchesteru, kde se kromě jiného věnoval studiu morfogeneze, totiž hledání odpovědi na otázku: Proč je tygr pruhovaný? V tomto podvečeru se budeme věnovat myšlenkám, filosofickým náhledům a těžkému životnímu osudu Alana Turinga. Popíšeme Turingovu snahu dokázat, že ke každému matematickému výroku existuje čistě formální, mechanický proces, který by mu přiřadil pravdivostní hodnotu. Vysvětlíme funkci Turingova stroje. Budeme se však také věnovat konstrukci různých typů Enigmy a hlavní metodě rozluštění jejího kódu. Turingovy výsledky byly podrobeny utajení, ale v poslední době se stává hlavním hrdinou literárních děl a filmu.

 

 

Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., studovala matematiku a filosofii na UK, habilitovala se z aplikované matematiky na ČVUT v Praze. Věnuje se logice, teorii čísel, některým numerickým metodám a historii exaktních věd. Vede dlouhodobě seminář SEDMA pro historii matematiky, informatiky a astronomie na FIT ČVUT v Praze, kde také působí. Je čestnou členkou Jednoty českých matematiků a fyziků a Mezinárodní astronomická unie pojmenovala na její počest planetku č. 58 682 – malé těleso sluneční soustavy – Alenašolcová.

 


 

 

 

204. podvečer ve čtvrtek 7. května 2015 od 17:00 hodin
v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Hypertrofie spotřebního chování
aneb
konzum ničivější než monzum

 

Na téma pohovoří: Marek Matějka

 

Přednáška kritickým pohledem seznamuje s aktuální problematikou hypertrofie spotřebního chování lidí v rámci Atlanto-americké civilizace. Na příkladech těžby vzácných kovů v Africe (Kongo) a dřevní hmoty v Brazílii (Východní pralesy) demonstruje škodlivost iracionální míry spotřebního chování. Zahrnuje ukázky nezamýšlených důsledků spotřebního chování a snaží se o komplexní reflexi dané problematiky.

PhDr. Marek Matějka PhD. je graduovaným filosofem se zaměřením na dějiny filosofie, politickou filosofii, etiku a filosofii dějin. Přednáší na katedře marketingové komunikace Fakulty sociálních studií Vysoké školy finanční a správní. Je zakladatelem obecně prospěšné společnosti Apagoga – Centrum Efektivního Vzdělávání (www.acev.cz).

 

 


 

 

205. podvečer ve čtvrtek 1.října 2015 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

Motýli včera, dnes ... a zítra?

 

Úvodní slovo Mgr. Petr Heřman

 

Středoevropská krajina prošla během posledních několika málo desetiletí dramatickým vývojem, který se výrazně vepsal do její dnešní tváře. Upuštění od tradičního maloplošného hospodaření a přechod k intenzivnějším formám jejího využívání přinesly nesporné zlepšení životního standardu a komfort pro člověka, daleko méně příznivou situaci to však znamená pro druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Organismy, které byly od nepaměti závislé na mozaikovitém charakteru krajiny s celou škálou nejrůznějších stanovišť, z našeho okolí nenávratně mizí. Postupně jsou po těch nejcitlivějších postihovány i druhy ještě donedávna zcela běžné, nezřídka považované za úporné "škůdce". Stráň za zahradou, dříve plná mateřídoušky, postupně zarůstá neprostupnými křovinami, mateřídouška odtud mizí a s ní i spousta hmyzu na ni vázaného. Ke skupinám, které na výše popsané změny reagují velmi citlivě, a lze je tak využít jako jednu z modelových skupin pro studium stavu životního prostředí, patří také motýli. Proč během krátké doby u nás vyhynula téměř jedna osmina denních motýlů a mnohé dříve obecně rozšířené druhy zmizely z celých oblastí? Lze tento nepříznivý trend nějakým způsobem zvrátit? Co pro to může udělat každý z nás?


Mgr. Petr Heřman vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK, poté se zabýval diagnostikou hmyzu v laboratoři Státní rostlinolékařské správy a následně zoologií a ochranou bezobratlých na Správě chráněné krajinné oblasti Český kras. Je doktorandem Katedry zoologie a rybářství ČZU v Praze, členem výboru Společnosti pro ochranu motýlů, aktivním členem České společnosti entomologické a autorem či spoluautorem přes 40 odborných publikací na téma entomologie. Jeho hlavními zájmovými skupinami jsou motýli a dvoukřídlý hmyz. Studiem jejich výskytu, ochranou a popularizací se aktuálně zabývá ve více oblastech Čech (zejména Brdy, Český kras, Křivoklátsko, Pošumaví) i v zahraničí (jihotyrolský národní park Stilfserjoch).

 

 


 

 

206. podvečer ve čtvrtek 5.listopadu 2015 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Virtuální 3D archeologická a historická muzea
aneb
jak efektně vstoupit do minulosti

 

Úvodní přednáška: Mgr. Petr Vavrečka, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

 

Kdo se ještě v životě nesetkal s pojmem 3D, tomu změníme pohled na svět. Většina z vás ale tuto technologii prostorového zobrazení dobře zná, jelikož se s ní stále častěji setkáváme, například u 3D kina a počítačových her; kdo má dnes více „Dé“ je prostě „cool“. Pracovníci některých muzeí si to uvědomují a své historické a archeologické sbírky díky novým technologiím efektně a zábavně prezentují návštěvníkům. Ty na přednášce představíme a také pohovoříme např. o připravovaném projektu Virtuálního muzea neolitu, „augmented reality“, 3D skenování a tisku, 3D rekonstrukcích, 3D CAVE aj.

 

 

Mgr. Petr Vavrečka (nar. 1986) je vystudovaný archeolog a archivář. V současné době je zaměstnancem Archeologického ústavu AV ČR, Praha, kde řeší 3D rekonstrukce pravěkých objektů v několika grantových projektech. Specializuje se na 3D rekonstrukce archeologických a historických památek, 3D technologie, animace a počítačovou grafiku.

 

 


 

 

207. podvečer ve čtvrtek 3. prosinec 2015 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Akt ve fotografii – pohled z historie

 

Úvodní přednáška: Pavel Scheufler

 

Již z antiky známe bohatou řadu zobrazení nahého lidského těla v malířství a zejména sochařství. S nástupem fotografie v půli předminulého století pak přešla tématika aktu i do oblasti fotografie umělecké i té „méně umělecké“. Přednáška se bude zabývat historií a společenskou recepcí tohoto žánru.

 

 

Pavel Scheufler Historik fotografie, specializuje se zejména na období do roku 1918 v českých zemích. Působí rovněž jako fotograf, pedagog a lektor fotokurzů a publicista. Od roku 2013 se věnuje vědecko-výzkumné činnosti v rámci Národního památkového ústavu. Od roku 1991 učil na katedře fotografie FAMU, v letech 1982-1995 na Pražské fotografické škole, od roku 2002 vede Večerní fotoškolu Centra FotoŠkoda. V letech 1992-2002 zasedal v Radě Českého rozhlasu převážně jako její místopředseda. Působil v několika profesních organizacích se vztahem k fotografii a záchraně fotografií jako kulturního dědictví, zásadně přispěl k založení Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci. Celkem připravil na 80 výstav a vydal 45 publikací z dějin fotografie. Publikoval stovky odborných a popularizačních článků. Bibliografii jeho díla obsahují stránky www.scheufler.cz, které od roku 2005 jsou zároveň obsáhlým informatoriem o dějinách fotografie v českých zemích do roku 1918.

 

 


 

 

208. podvečer ve čtvrtek 7. leden 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Izraelsko-palestinský konflikt z blízka

 

Úvodní přednáška: Ing. Jan Neubauer

 

Přednáška se zabývá historickými kořeny a souvislostmi izraelsko-palestinského konfliktu. Dokumentuje staletí politických, kulturních a náboženských změn i jejich důsledky, které současnou situaci na Blízkém východě ovlivňují.

 

Ing. Jan Neubauer (*1953) je absolventem ČVUT. Prošel řadou netypických profesí, např. ve Vietnamu nebo Jemenu. Své zkušenosti zúročil při etnografickém průzkumu historie a současnosti jemenských Židů a cestováním po zemích Blízkého východu a Arabského poloostrova. Vzdělání si doplnil studiem komparativní religionistiky a arabistiky. V současné době je mj. lektorem pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze.

 

 


 

 

209. podvečer ve čtvrtek 3. února 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Kořeny evropské kultury a svět islámu: paradox jednoty a rozdílnosti

 

Úvodní přednáška: ThLic. Jaroslav Franc, Th.D.

 

Na úvod promluví Jaroslav Franc z Univerzity Palackého, Olomouc Evropská kultura je charakteristická dlouhodobým zápasem o syntézu spravedlivého zákonodárství a svobody a důstojnosti člověka. Orientální náboženství židovství a křesťanství jsou dnes chápána jako evropské tradice, které přispěly k formování současné podoby Evropy. Islám z rodiny abrahámovských náboženství je diskutován jako nečekaně nový rozměr evropské kultury.

 

ThLic. Jaroslav Franc, Th.D. je odborným asistentem na Katedře spirituální a pastorální teologie Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a také pracovníkem Institutu mezináboženského, ekumenického a interkulturního výzkumu a dialogu. Odborně se zaměřuje na problematiku ekumenického dialogu, mezináboženských vztahů a také spirituality současného člověka. Metodologicky se pohybuje na poli teologie a religionistiky.

 

 


 

 

210. podvečer ve čtvrtek 3. března 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Potěmkinovy vesnice ve školství a ScioŠkola

 

Úvodní přednáška: Ondřej Štefl

 

Školství předstírá, že ví, co budou žáci v životě potřebovat, že ví, jak je to naučit, a že to žáci na konci školy umějí. Je podobné jako říkat, že v Potěmkinových vesnicích se dá bydlet. Ve Scioškole jsme k sobě otevření.

 

Ondřej Štefl (1954), ředitel společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu, kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás - PORG. 1995 založil společnost Scio ([http://]www.scio.cz ), její zkoušky využívá v přijímacím řízení více než 60 fakult veřejných vysokých škol v ČR na Slovensku i jinde. Scio postupně přesouvá svůj zájem k podpoře a pomoci rodičům, kterým nestačí, co jejich dětem nabízí škola. V roce 2015 otevřelo Scio první ScioŠkolu, další tři přibudou v roce 2016.

 

 


 

 

211. podvečer ve čtvrtek 7. dubna 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Západ a Islám - střet civilizací

 

Diskuse se zúčastní pánové: Petr Pelikán, Jan Neubauer a samozřejmě obecenstvo

 

Setkání nad současným konfliktem mezi Západem a islámem, islamismem a migrací. Bez předsudků a zaujatosti k jedné či druhé straně. Smyslem diskuze není přesvědčit účastníky, zda je správně A či B, ale poskytnout jim vhled do problematiky.

 

PhDr. Petr Pelikán (*1964) absolvent orientalistiky na Filosofické fakultě UK v Praze. Během prezenční vojenské služby působil jako styčný důstojník čs. jednotky ve válce v Perském zálivu. Studoval jazyky na univerzitách v Tunisku (Burgibovův ústav živých jazyků) a v Afghánistánu (Kábulská univerzita) a islám v Egyptě (Univerzita al-Azhar), Libanonu (Ústav právních studií v Bejrútu), Súdánu a Íránu (Univerzita al-Mustafá v Kommu). Zabývá se problematikou islámu. V současné době pracuje jako překladatel, tlumočník, konzultant a průvodce v kontaktech se zeměmi Středního Východu.

 

Ing. Jan Neubauer (*1953), absolvent ČVUT. Prošel řadou netypických profesí, např. ve Vietnamu nebo Jemenu. Své zkušenosti zúročil při etnografickém průzkumu historie a současnosti jemenských Židů a cestováním po zemích Blízkého východu a Arabského poloostrova. Vzdělání si doplnil studiem komparativní religionistiky a arabistiky. V současné době je mj. lektorem Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze.

 

 


 

 

213. podvečer ve čtvrtek 6. října 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Evoluce svým vlastním tvůrcem

 

Přednášku přednese a diskuse se zúčastní: JUDr. Miroslav VEVERKA


Přednáška vychází z motivů autorovy stejnojmenné knihy, která se snaží o syntézu přístupů přírodních věd a věd zabývajících se kulturou v nejširším smyslu slova. Základem autorova výkladu je všeprostupující princip vrstev, resp. vrstevnatého uspořádání všehomíra. Důležitou charakteristikou vrstev je jejich následnost; vrstvy autor pojímá jako nosiče informačních struktur a informačních toků, struktura vrstev je zároveň jejich vlastní pamětí. V této perspektivě přistupuje k výkladu různých úrovní reality: od světa elementárních částic až po lidskou kulturu a civilizaci.


Miroslav Veverka (nar. 1927) vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity a do začátku normalizace působil jako soudce a pracovník ministerstva spravedlnosti. V roce 1971 musel z politických důvodů opustit justici a až do roku 1989 se živil jako sociální pracovník. V této době se ve volném čase začal věnovat studiu biologie a dalších přírodovědných disciplín. V roce 1990 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze a po přemístění této instituce do Brna pokračoval jako soudce Vrchního soudu až do odchodu do důchodu v roce 2003. Z titulu své funkce řešil i některé mediálně známé kauzy, jako byl případ generála Alojze Lorence, Ludvíka Zifčáka či Jiřího Kajínka. V šedesátých a sedmdesátých letech publikoval řadu článků v odborných časopisech doma i v zahraničí, a to převážně z oblasti kriminologie. Kniha Evoluce svým vlastním tvůrcem, na které pracoval po odchodu do penze plných sedm let (2003 až 2010), je jeho knižní prvotinou.

 

 


 

 

214. podvečer ve čtvrtek 3. listopadu 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

 

Evoluční psychologie za časů Facebooku

 

Přednášku přednese a diskuse se zúčastní: Prof. RNDr. Jaroslav Flegr

 

Evoluční psychologie se snaží vysvětlovat lidské chování z pohledu biologa – pokouší se zjistit, jak určité chování zvyšuje biologickou zdatnost svého nositele. Většina dosavadních učebnicových poznatků tohoto oboru však byla získána na poměrně malých vzorcích, obvykle na několika desítkách až stovkách osob, a to většinou studentů amerických univerzit. Facebook a jiné sociální sítě mnohé změnily – poznatky i teorie je nyní možno ověřit na mnohatisícových, různorodých vzorcích. Na příkladu několika našich studií si ukážeme, že výsledky bývají často velmi překvapivé.


Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. je evoluční biolog a parazitolog působící na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy a v Národním Ústavu Duševního Zdraví. Je autorem několika učebnic a popularizačních knih, včetně titulů „Zamrzlé evoluce, aneb je to jinak pane Darwin“, „Pozor, Toxo!“ (prezentováno v minulosti i na EKK) a „Evoluční tání“.


viz též: http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/2016/prednasky_PRAHA/1103-N3VS-evolucni-psychologie-za-casu-facebooku.html

 

 

 

215. podvečer ve čtvrtek 1. prosince 2016 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

na téma:

 

Evropské hodnoty?

 

 

prof. Jan SOKOL
"Evropskými hodnotami" se dnes mnozí ohánějí, ale co tím vlastně myslí? Co nás v našich vlastních očích charakterizuje jako Evropany a možná i odlišuje od jiných, je poměrně složitý výsledek staletého kulturního vývoje. Zahrnuje jistý společenský mrav a obecné "hodnoty" usedlých zemědělců, řecké a římské civilizace, hodnoty židovské, křesťanské, osvícenské i liberální. Co z toho pokládáme dnes za zvlášť důležité a proč?

Jan Sokol je český filosof, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog a publicista. Zabývá se hlavně filosofickou antropologii, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednáší na četných českých i zahraničních universitách, zejména na evropská a filosofická témata.