fb-like.png

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Members Login


Přihlášení

Kalendář akcí

Dnes < 2022 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            
 

Programy EKK 2017 - 2018

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností

Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do  zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1.

 


Díky laskavosti vedení Akademie věd je další činnost EKK zabezpečena
Vstup na podvečery je volný (do vyčerpání kapacity sálu!)

Zájemci o elektronické (přednostně) resp. písemné pozvánky na další akce EKK nechť
kontaktují RNDr. Petra Zamarovského, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz


 

231. podvečer ve čtvrtek 6. prosince 2018 od 17:00 hodin

 

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 231. podvečer ve čtvrtek 6. prosince 2018, v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Začátek 17:00.

Na programu:

 

Izrael
inspirativní příběh

 

Úvodní slovo: Tomáš Pojar

   

 

Tomáš Pojar M. A. (1973), český diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut, viceprezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory a konzultant v oblasti obrany, bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Od roku 1995 působil v nevládní humanitární organizace Člověk v tísni, kde se stal o dva roky později ředitelem. V organizaci působil až do roku 2005, kdy začal působit na českém ministerstvu zahraničních věcí, kde zastával funkci náměstka pro dvoustranné vztahy a 1. náměstka pro bezpečnostní otázky, záležitosti EU a bilaterální vztahy s evropskými státy. V letech 2010 až 2014 zastával pozici velvyslance v Izraeli.
Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Občanské demokratické strany. Jeho otec PhDr. Miloš Pojar byl po roce 1989 prvním československým velvyslancem v Izraeli. Odborné zaměření: terorismus a vnitřní bezpečnost, mezinárodní vztahy – blízký východ, Balkán, východní Evropa, Rusko, kybernetická bezpečnost, energetická bezpečnost

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o elektronické (přednostně) resp. písemné pozvánky na další akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského, e-mail: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

230. podvečer ve čtvrtek 1. listopadu 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 230. podvečer ve čtvrtek 1. listopadu 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, jako vždy od 17:00.

Na programu:

 

Friedrich Nietzsche - hlasatel morálky o nadčlověku aneb Zarathustra versus eugenika

 

Marek Matějka

   

 

Přednáška pojednává o jednom z nejkontroverznějších myslitelů evropských dějin myšlení Friedrichu Nietzschovi a analyzuje jeho vliv na vývoj evropských politických dějin 20. století. Přibližuje jeho skutečný podíl na vzniku ideologie Třetí říše a snaží se odhalit příčiny fascinace jeho dílem u mladých čtenářů na konci 20. století napříč Evropou. Současně popisuje vývoj trendů (pojmů), jako je eugenika a rasová hygiena ve vazbě na některé Nietzschovy postuláty. Vedle historických faktů autor seznamuje s filosofickým pozadím historických událostí a zejména se snaží pochopit Nietzschovu rozporuplnost, a tak demaskovat mnohdy falešné odvolávky na učení F. N. na straně autokratických politiků a diktátorů. Přednáška je doplněna o množství obrazové dokumentace. Vhodné zejména pro zájemce o historii a filosofii, ale také všechny ty, kteří chtějí vnímat svět v širších souvislostech.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

229. podvečer ve čtvrtek 4. října 2018 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 229. podvečer ve čtvrtek 4. října 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, jako vždy od 17:00.

Na programu:

 

Kouzla čísel

 

Úvodní přednáška: Michal Křížek, Peter Zamarovský

   

 

Při setkání se oba protagonisté budou snažit ukázat, že matematika není jen nudné počítání čehosi, že má i spousty zajímavých stránek, které jsou pochopitelné i pro nematematiky. Besedy se mohou zúčastnit i ti, kterým matematika ve škole nešla, kteří si k ní nevytvořili vztah. Možná se v ní dozví něco zajímavého i sami matematici.

 

 

 

Prof. RNDr. Michal Křížek je významný český matematik, člen učené společnosti ČR. Zabývá se metodou konečných prvků, řešeními nelineárních parciálních diferenciálních rovnic, teorií čísel, ale i teoretickou biologií a kosmologií. Kromě to popularizuje matematiku a astronomii. S kolegyní doc. Alenou Šolcovou a prof. Lawrencem Sommerem napsal knihu Kouzlo čísel, jejíž už třetí vydání nedávno vyšlo.

 

RNDr. Peter Zamarovský se zabývá interdisciplinárními aspekty vědy a filosofie. Na přednášce se zmíní o podivuhodných vlastnostech některých čísel: Je autorem knihy Mýtus nekonečno, která vychází v nakl. Karolinum.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 

 


 

228. podvečer ve čtvrtek 3. května 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 228. podvečer ve čtvrtek 3. května 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, jako vždy od 17:00.

Na programu:

 

Neurochirurgie a neurovědy, co to je, odkud a kam jde

EKK288-Benes.jpg 

Tématem bude provázet prof. Vladimír Beneš, DrSc.

“Nejlepší operace je žádná operace.”

   

 

Leporelo ukazující odborné, ale i personální a systémové otázky neurochirurgie. Pokusí se hledat odpovědi ve vztahu k neurochirurgii a neurovědám obecně a formulovat vizi oboru do budoucna – neurotransplantace, neuromodulace, neuroprotézy.

 

 

 

Plk. prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. (1953) je český neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. LF UK. Předseda neuroanatomické komise Světové federace neurochirurgických společností, působil také ve funkci předsedy České neurochirurgické společnosti.
Studoval na lékařské fakultě UK v Plzni, v letech 1978–1997 působil na neurochirurgickém oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, 1988–1989 na studijním pobytu na Barrow Neurological Institution v Arizoně. Od roku 1998 vede subkatedru neurochirurgie na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). V letech 2011–2015 byl prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností.

 

Jeho otec profesor Vladimír Beneš, DrSc. (1921) stejně jako syn docent Vladimír Beneš (1979) jsou také neurochirurgové.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

227. podvečer ve čtvrtek 5. dubna 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 226. podvečer ve čtvrtek 5. dubna 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, od 17:00.

Na programu:

 

 Julie Nováková:

Průvodce rozmanitým světem exoplanet

 

 

Světů je nespočetně a odlišují se velikostí, v některých je slunce, v jiných slunce i měsíc větších rozměrů jako naše, v některých je jich i větší počet. ... Vzdálenosti mezi světy jsou nestejné, někde je světů více, jinde méně, jedny světy ještě rostou, jiné jsou v rozkvětu, třetí hynou. Na jednom místě světy vznikají, na jiném současně zanikají, ničí se navzájem, narážejí do sebe. V některých světech nejsou živočiši a rostliny, ani vlhkost...
Démokritos
 

 

   

Od objevu dvou prvních potvrzených exoplanet uplynulo už přes čtvrt století. Dnes jich známe bezmála čtyři tisíce a tento počet stále roste. Mnohé ze známých exoplanetárních soustav pro nás byly velikým překvapením, neboť se vůbec nepodobají naší Sluneční soustavě - mají plynné obry obíhající v těsné blízkosti hvězd, mnoho terestrických planet natěsnaných tak, že by se pohodlně vešly dovnitř oběžné dráhy Merkuru, planety na drahách připomínajících spíše komety, světy s velikostí mezi Zemí a Neptunem a další podivnosti. Letošní rok s sebou přináší mj. start družic TESS a CHEOPS, které počet známých exoplanet zřejmě zvýší řádově. Jak zvláštní planetární systémy vznikají, co nám říkají o minulosti a budoucnosti naší vlastní soustavy a ve kterých bychom měli hledat život?

EKK227-Novakova.jpg 

Julie Nováková (*1991) studuje evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK, kde přednáší mj. část předmětu Základy astrobiologie a v letním semestru organizuje astrobiologický seminář. Kromě vědy se věnuje též překladu a psaní beletrie, zejména science fiction (mj. romány Zločin na Poseidon City, Tichá planeta či trilogie Blíženci). V rámci popularizace vědy je externí spolupracovnicí Katedry geofyziky MFF UK a pravidelně se účastní konferencí jako EPSC (Evropský planetologický kongres). Více na www.julienovakova.com.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

226. podvečer ve čtvrtek 1. března 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 226. podvečer ve čtvrtek 1. března 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, od 17:00.

Na programu:

 

Blízká budoucnost české krajiny

 

Úvodní slovo pronese RNDr. Jiří Sádlo

EKK226-sadlo.jpg

   

 

Neodvratně a definitivně vzniká místo venkova příměstí plus chráněná území, místo zemědělství průmysl řepko-kukuřičný plus zahrádkářství, a místo české kotliny Evropa. Tím se mění lidé i vegetace. Není to krach, ale proměna. Náš úkol není tento proces zastavit, ale moderovat ho, tedy pomáhat mu a chránit ho, jako bychom vychovávali dítě. Nejprve to znamená vyrovnat se s množstvím ekologických pověr spojených hlavně se sentimentálním přístupem k ochraně přírody i kultury. Co potřebujeme, není starý sentiment, ale nová romantika.

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. pracuje v Botanickém ústavu AVČR. Zabývá se rostlinnou sociologií, procesem biologických invazí a vývojem krajiny během posledních 11 000 let a během posledních desetiletí.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

225. podvečer ve čtvrtek 1. února 2018 od 17:00 hodin

 

 Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 225. podvečer ve čtvrtek 1. února 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, od 17:00.

Na programu:

 

   Známý neznámý Athanasius Kircher

 

Athanasius Kircher

Promluví Karel Malinský

 

Přednáška se bude zabývat životem a dílem Athanasia Kirchera a jeho vazbami na české země. JesuituAthanasia Kirchera (1602-1680) většinou neřadíme mezi velikány evropské kultury. Jeho původní přínos do studnice poznání je spíš skromný, a to přesto, že je autorem více než čtyřiceti foliantů. Athanasius Kircher přitom měl velice široký záběr; ne neprávem byl označován za posledního polyhistora, za posledního člověka, který „znal všechno“: od egyptských hieroglyfů přes akustiku až po nitro Země.

Kircherova představa ohňů uvnitř zeměkoule 

Kircherova představa ohňů uvnitř zeměkoule

Jestliže jeho jméno ani za čtyři století nezapadlo, je to dáno spíš jeho svérázem a úsilím někdy až cimrmanovského typu. Není proto divu, že se s postavou Athanasia Kirchera můžeme setkat i v beletrii.

 

Docent Karel Malinský (1943) absolvoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT; celý profesní život strávil na katedře fyziky Elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabýval zejména fyzikou pevných látek, ultrazvukem a fyzikální akustikou. Založil a po dvě desetiletí vedl přednáškový cyklus Fyzikální čtvrtky; fyzikální tématiku v něm pak občas doplňoval i vlastními přednáškami na témata související s fyzikou jen volně.

 

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (předseda EKK); Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (předseda Rady vědeckých společností)

 

 


 

223. podvečer ve čtvrtek 4. ledna 2018 od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 223. podvečer ve čtvrtek 4. ledna 2018 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, od 17:00.

Na programu:

 

Beseda s jaderným fyzikem Františkem Janouchem

 

   

Prof. h.c. RNDr. František Janouch, CSc., Dr. je jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident a zakladatel Nadace Charty 77.

 

 

Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen. Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels-Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. předseda EKK předseda Rady vědeckých společností

 

 


 

222. podvečer ve čtvrtek 7. prosince od 17:00 hodin

 

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na 222. podvečer ve čtvrtek 7. prosince 2017 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, od 17:00.
Na programu přednáška a beseda:

 

 

Lužičtí Srbové

 

 

 

Eliška Oberhelová, JUDr., Zdeněk Blažek

 

Mgr. et Mgr. Eliška Oberhelová, místopředsedkyně Společnosti přátel Lužice a redaktorka Česko-lužického věstníku

JUDr. Ing. arch. Zdeněk Blažek, velký podporovatel Lužických Srbů, rád cestuje a rád po cestách provází své přátele

 

Kde že to leží Lužice? Co mají Lužičtí Srbové společného s těmi balkánskými? Jaké pouto s nimi pojí nás? Porozumíte lužické srbštině? A vlastně kolik těch srbštin je? Jaké problémy dnes trápí srbskou Lužici? Na tyto a další otázky naleznete odpověď během besedy s členy Společnosti přátel Lužice, dozvíte se více o historii Lužice a česko-lužickosrbských kontaktech, které ani dnes nejsou mrtvé, seznámíte se s lužickosrbskými kulturními fenomény a ukážeme vám, že lužická srbština je milý jazyk - snad si pak s námi rádi lužickosrbsky zazpíváte.

 

Vstup volný do zaplnění kapacity sálu. Zájemci o pozvánky na akce EKK nechť kontaktují RNDr. Petra Zamarovského: zamarovs@fel.cvut.cz

RNDr. Peter Zamarovský, CSc. Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. předseda EKK předseda Rady vědeckých společností

 

 


 

221. podvečer ve čtvrtek 5. října od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Co o VŘSR běžně nevíme, aneb sto let pokusů o nastolení panství sociální spravedlnosti

 

„Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji prožít znovu.“

George Santayana

 

PhDr. Marek Matějka, PhD. vystudoval filosofii v Praze se zaměřením na logiku a praktickou filosofii, dále se věnoval studiu mezinárodního managementu a ekonomie v Reichatshausenu.

 

 

Cílem přednášky je kritická reflexe této významné historické události, která ovlivnila vývoj části světa na celé další jedno století a možná i déle. Přednášející se pokusí zamyslit nad otázkou byla-li VŘSR historicky nutná. V rámci přednášky se zmíní i o některých méně známých faktech i o paralelách s dnešní situací ve světě. Přednáška má být mementem - připomínkou pro ty, kteří v epoše budování “reálného socialismu” žili a varováním pro ty, kteří tuto zkušenost nemají a chtěli by hledat alternativu k současnému stavu věcí veřejných právě v nějakém společenském řádu podobném "reálnému socialismu”.

 

Přednáška je určena pro všechny zájemce o historii, dějiny myšlení, ale i společenskovědní disciplíny obecně. Zváni jsou vysokoškolští studenti i široká veřejnost.

 

 


 

220. podvečer ve čtvrtek 4. května 2017 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Od Washingtona k Trumpovi aneb proč Američané volí, jak volí

 

PhDr. Marek Matějka

Téma amerických prezidentských voleb je běžným Evropanům stále bližší. Média jsou plná zpráv o amerických volbách i o politice USA, ergo nelze „Ameriku“ ignorovat, jak tomu bylo až do začátku dvacátého století. Jen s obtížemi lze však pochopit americký systém prezidentských voleb. Jak to s těmi volbami skutečně je? Jak může být prezidentem inaugurován někdo, kdo získal menší počet hlasů voličů? O historických kontextech, ať kulturních, náboženských, ekonomických či společenských pojednává přednáška historika filosofie Marka Matějky.

 


 

219. podvečer ve čtvrtek 6. dubna 2017 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Klezmer

 

Mgr. Sabina Faltejsková (1989)

Přednáška o klezmeru, tradiční hudbě východoevropských Židů, osvětlí cestu tohoto jedinečného hudebního žánru z Evropy přes Ameriku do Izraele, poodhalí pozadí jeho (ne)přijetí v Zaslíbené zemi a pokusí se definovat jeho pozici v dnešním moderním židovském státě. Přednášející Sabina Falteisková se zaměří také na tradiční klezmerový festival v posvátném židovském městě Safedu a bude se snažit najít odpověď na otázku, čím je klezmer pro dnešní Izraelce. Chybět nebudou ani hudební ukázky.
 

Sabina Falteisková je absolventkou Pražské konzervatoře, obor flétna. Ve své absolventské práci se zaměřila na klezmer a na jeho přítomnost, význam a budoucnost v Izraeli. Vedle flétny se věnuje hře na housle a příležitostně klavíru, i když poslední dobou značně podléhá zvuku a ladění hebrejštiny. V roce 2013 absolvovala studijní pobyt na Univerzitě v Tel Avivu.

 


 

218. podvečer ve čtvrtek 2. března 2017 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Čína vlastníma očima

 

Prof. Olga LOMOVÁ, Mgr. Kateřina Procházková

Od počátku 20. století probíhá v Číně pod vlivem setkání se západní civilizací transformace domácí kultury, vyvolaná vědomím krize tradičního holistického pojetí světa, včetně rozkladu hodnot, na nichž stála čínská společnost. Po vítězství komunistické strany v občanské válce a založení Čínské lidové republiky v roce 1949 došlo k dalšímu kulturnímu zlomu. Civilizační krize a hledání cesty k novým jistotám se promítly i do literatury, jejímž prostřednictvím se nám otevírá pohled na Čínu zevnitř. Přednáška výběrově představí několik autorů, jejichž dílo je dostupné i v českých překladech. Diskuse se může samozřejmě týkat i aktuálních otázek česko-čínských vztahů.


Olga Lomová vyučuje v Ústavu Dálného východu na FF UK. Ústav Dálného východu nějakou dobu vedla. Ve své práci se zaměřuje na čínskou raně středověkou (tchangskou) literaturu, překládá i moderní díla. Věnuje se publicistice, píše mimo jiné do Literárních novin a Respektu.


Kateřina Procházková je redaktorkou zahraniční redakce České televize, dříve pracovala jako zpravodajka Českého rozhlasu v Asii. Zaměřuje se zejména na Čínu, Japonsko, Koreji. Posledních deset let žila v Honkongu, Taipeii, Pekingu, Singapuru a Tokiu.

 


 

217. podvečer ve čtvrtek 2. února 2017 od 17:00 hodin

 

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Mistři sňatkové diplomacie aneb příběhy dvou “našich” císařů

 

PhDr. Marek Matějka

Přednáška pojednává o dvou, Čechům relativně blízkým, císařům Svaté říše římské, tj. Karlu IV. a Marii Terezii a jejich mistrnému ovládnutí principů tzv. sňatkové diplomacie. Zatímco Karel IV. byl inspirován státnickou prozíravostí svého otce Jana Lucemburského, Marie Terezie zase svým otcem Karlem VI. Habsburským. Přednáška je i skromným připomenutím třístého výročí narození Marie Terezie. Zájemci o aktuální společenská témata se dočkají problematiky fertility evropské populace. Historické i současné.
 

PhDr. Marek Matějka, PhD. vystudoval filosofii v Praze se zaměřením na logiku a praktickou filosofii, dále se věnoval studiu mezinárodního managementu a ekonomie v Reichatshausenu. Vyučoval na různých vysokých školách, v současnosti působí na katedře marketingové komunikace na Fakultě ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní. Přednáší předměty ekonomického a marketingového zaměření. Autorovým celoživotním zájmem jsou obecné i české dějiny.

 


 

216. podvečer ve čtvrtek 5. ledna 2017 od 17:00 hodin

v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
na téma:

 

Opice, Hamlet a normální číslo
(náhradní program)

 

RNDr. Peter Zamarovský
O podivuhodných vlastnostech Hilbertova nekonečného hotelu a Borgesovy nekonečné „babylonské“ knihovny. O tom, jak je v „normálním čísle“ zakódován nejen rukopis Hamleta, ale veškerá literatura.